REGENERACE Online

DOKONALÉ DÍLO PŘÍRODY - ALOE VERA

Vybráno z měsíčníku REGENERACE č. 09/2007

Autor: MUDr. David FREJ

ZÁSOBÁRNA CENNÝCH LÁTEK

Existuje zhruba 200 druhů, ale nejvíce se používá Aloe barbadensis Miller (aloe barbadoská), známá rovněž pod jmény aloe vera, aloe pravá nebo také kumari, což znamená mladická vitalita.

Aloe obsahuje steroidy, vitaminy A, C, E, skupiny B, včetně vzácně se vyskytujícího vitaminu B12 a kyseliny listové, důležitých látek pro vegetariány. Dále minerály, jako jsou hořčík, mangan, zinek, měď, chrom, vápník, sodík a draslík, důležité aminokyseliny – celkem 18, z toho 7 esenciálních, které si tělo nedokáže vyrobit – glykosidy, trávicí enzymy, lignin, jenž umožňuje vstřebávání aloe pokožkou, saponiny, antrachinony, které mají analgetický, antibakteriální a projímavý účinek. Látka acemannon podporuje imunitu, působí protibakteriálně a protizánětlivě. Polysacharidy zase stimulují imunitní odpověď lidského organismu, jak prokázali japonští vědci.

SLIBNÉ KLINICKÉ STUDIE

Již tisíce let aloe slouží k léčení mnoha nemocí. V západní medicíně se rozšířila po úspěšném aplikování na popáleniny v roce 1930. K léčebným účinkům se využívají různé formy, od čistých šťáv až po koncentráty. Nejvhodnější je šťáva z dužiny dlouhých, zelených listů. Průkazný efekt nastává u chronické zácpy, neboť látka alloin má projímavé účinky. Relativně věrohodná data prokazují zlepšení u kožních nemocí, jako jsou lupénka (jedna rozsáhlejší klinická studie doložila účinky krému) a ekzémy. Lokálně se s úspěchem používá na opary (ve studiích se aplikoval 0,5% extrakt), v rámci léčby seboroické dermatitidy (30% roztok se aplikoval 2x denně po dobu 4 až 6 týdnů), aftů (zmírnila se bolest i četnost opakovaného výskytu) i ran, a to díky obsahu vitaminů C a E, zinku, aminokyselin a mastných kyselin. Stejně tak se někdy indikuje u popálenin.

Podle některých studií aloe podporuje vylučování inzulinu ze slinivky. Samotná nebo v kombinaci s léky napomáhala léčbě diabetu 2. typu (nedodává se inzulin), kterou trpí 90 % diabetiků. Aloe má rovněž detoxikační účinky. Například v Rusku se úspěšně používá v rámci pročišťovacích kúr. Jak dokládá další studie, vnitřní podávání aloe snižovalo riziko rakoviny plic. Při experimentech složka acemannan působila imunostimulačně a protivirově, což bude možná prospěšné při léčbě AIDS.

TAKŘKA UNIVERZÁLNÍ LÉK

V ájurvédské medicíně se aloe podává v případě Crohnovy nemoci, což je chronické zánětlivé onemocnění zažívacího traktu, a gastroesofageálního refluxu – v podstatě jakési neúplné zvracení, kdy obsah žaludku volně uniká do spodní části jícnu a zase se vrací zpět do žaludku. Mezi další indikace patří hemeroidy a poruchy menstruace.

Tuto bylinu nejen ájurvédští lékaři úspěšně používají v léčbě srdeční nedostatečnosti, alopecie (zvýšené vypadávání vlasů), artritidy, astmatu, chronického únavového syndromu, hepatitidy (zánětu jater), zvýšené hladiny cholesterolu, ledvinových kaménků, leukémie, žaludečních vředů, parazitárních nemocí, stejně jako k ochraně před nežádoucími účinky chemoterapie u vaginálních kvasinkových onemocnění.

K vnitřnímu užívání se doporučují 2 lžíce šťávy z aloe 2 až 3x denně, zejména to platí při střevních zánětech, zácpě apod. U cukrovky se doporučuje 1 lžíce 2x denně. Na popáleniny a ekzémy se aplikuje aloe gel 3 až 5x denně. Tato léčivka má i drobná omezení – vnitřně se nepodává v těhotenství, při kojení a dětem do 5 let. Kromě výjimečných alergií je lokální aplikace této byliny zcela bezpečná.

Akce našich přátel - inzerce

Kde nás najdete?