REGENERACE - MEDITACE MĚSÍCE - Roman Žižlavský

Časopis & spol.

REGENERACE Online

Redakce

RSS kanály

Přátelé

Partneři

REGENERACE Online

MEDITACE MĚSÍCE

Autor: Roman Žižlavský

V srpnové REGENERACI jsme redakčně zkrátili následující text, nyní jej s omluvou autorovi i čtenářům nabízíme v celém znění.

Redakce

Roman Žižlavský

BOLEST

Dnešní téma nebude na první pohled příjemné, leč užitečné. Bolest je faktor přítomný ve větší či menší míře v podstatě v celém našem životě, proto není na místě tento fakt opominout ani co se týče oblasti sebepoznání.

BOLEST JE UNIVEZÁLNÍ

Možná jste slyšeli o Čtyřech vznešených pravdách, základní Buddhově nauce. Pokud ano zřejmě víte, že první z nich je Pravda utrpení. Co to znamená? Povrchní výklad často zní, že vše je utrpení a bolest a buddhismus je velice pesimistická nauka. Pokud si dáme námahu a zjistíme si více informací, vyjde najevo něco jiného. Je zde utrpení, v originále dukkhá, slovo velmi širokého významu. V češtině se pod něj skryjí veškeré nuance strasti našeho bytí, od těch zjevných a trýznivých až po ty nejjemnější rozlady a pocity nenaplnění. Asi mnohem lepší překlad by byl slovem neuspokojivost. Buddha konstatuje, že faktor dukkhá je v našem životě přítomen velkou měrou, což je fakt, který při střízlivém, realistickém pohlédnutí na bytí nám nezbývá než uznat. Pokud by zůstalo pouze u tohoto, byl by buddhismus opravdu pesimistickou naukou. Ovšem následující pravdy nám dávají jiný obrázek. Utrpení má svou příčinu, utrpení má svůj konec a cesta z něj je osmidílná stezka vnitřního čištění. Stručně řečeno. A čištění mysli je téma, kterým se v těchto povídáních zabýváme již takřka rok. Pojďme se nyní podívat, jak se dá konkrétně zacházet s bolestí v rámci meditativního rozvoje.

NIKAM NEUTÍKÁME

Pokud pravidelně meditujeme, optimálně si občas dáme i intenzivnější meditační pobyt, s faktem bolesti se setkáváme i v naší praxi. Co ovšem s ní? Můžeme říci, že v rámci meditativního rozvoje může sloužit skvěle. V první řadě je záhodno si uvědomit, že proces sebepoznání se týká všech oblastí našeho života, tedy i těch označovaných za nepříjemné, bolestivé. Nikam neutíkáme, nejedná se o honbu za zážitky, mystickými vytrženími, stavy extáze či nadpřirozenými schopnostmi. Sílu jasného uvědomění, o níž jsme hovořili, se snažíme aplikovat na všechny složky našeho prožívání, bolest nevyjímaje.

V rámci naší meditace se může bolest objevovat v různých formách a díky různým příčinám. Zpočátku to může být díky strnulosti těla neuvyklému nové pozici, což je přirozené. Pokud bolest přetrvává i delší dobu po ukončení meditace, je to znakem, že se jedná právě o fyziologické přepínání některé části našeho těla. Tu je na místě pokusit se o změnu pozice. Meditace není masochismus, není na místě zničit si klouby.

Na druhou stranu se velmi často objevují různé typy bolestí, nepříjemných pocitů, které nesouvisí přímo s pozicí těla. Mohou to být různé tlaky v hlavě či kdekoli v těle, pálení, vibrace apod. Jedná se o jeden ze způsobů, jak se projevují, manifestují různé energetické, mentální, karmické obsahy a bloky. Zde platí zásada, že pokud se jimi tzv. neprojde, budou se stále vracet. Jak tedy konkrétně s bolestí pracovat?

BOLEST JAKO SPOJENEC

Platí zde stejné principy jako u jakýchkoli jiných typů prožívání. Základ je si ji zřetelně a jasně uvědomit. Pokud je charakteru, že přetrvává, můžeme si ji vzít za hlavní pole vědomé pozornosti. Nyní přichází kámen úrazu. My jsme uvyklí vnímat bolest negativně, protože nás prostě bolí. Apriori ji odmítat, bojovat s ní, potlačit ji, vzít si prášek. Ovšem všímavost, čistá pozornost, vnímá vjemy jako vjemy, bez hodnotících stanovisek. A to může být u bolesti napoprvé velmi těžké. Také není smysluplné si vzít k tomuto zkoumání hned velmi silnou palčivou bolest. Krok po kroku. Jemně se snažíme pohlížet na bolest s čistým, laskavým pohledem, vnímat její jednotlivosti, jak se mění, pulsuje, vzniká a zaniká, co se v ní a za ní skrývá. Pokud se nám to daří, můžeme vidět velice zajímavé věci, mohou se objevit hluboké vhledy do nás samých i do principů mysli a postupně také můžeme získat změněný postoj k bolesti. Někteří lidé na bolesti vyvinuli hluboká pochopení, lze ji dokonce považovat za svého spojence, vede nás do neprosvětlených míst, samovolně nás udržuje v přítomnosti, otevírá nás soucitu. Nemusí to být vůbec snadná cesta, ale pro opravdové pokojné bojovníky je to skutečná výzva. Utíkání do příjemných stavů skutečné a trvalé poznání nepřináší.

Bolest je univerzální fenomén, ve větší či menší míře se s ní setkáváme a budeme setkávat po celý život. Proto je velmi smysluplné učit se s ní pracovat v rámci meditační praxe. Začínáme hezky zvolna, od lehčích typů k silnějším. K mentálním bolestem můžeme přistupovat obdobně, ovšem jejich nahlédnutí bývá obtížnější, jedná se o komplexnější, složitější procesy a často je šikovné meditativní postupy kombinovat např. s psychoterapií. Ale i zde je pokrok možný a reálný a stojí za to. Třeba je úsilí, trpělivosti, odolnosti a oddanosti cestě srdce, cestě, která je krásná i přes na první pohled nepříjemné, obtížné úseky. V jejich zvládání přeji jasnou a pokojnou mysl. Vše dobré!

Napsat redakci